LADISLAV MARIA WAGNER
Narozen 27. června 1945. Pochází z Jaroměřského rodu malířů, kameníků a sochařů. Odpor rodiny k „dialektickomaterialistickému“ názoru na bytí, předurčuje směr kterým se všichni její členové včetně dětí ubírají na cestě komunistickou realitou.
Zákaz jakéhokoliv vysokoškolského studia v počátku let šedesátých neodvratně deformuje budoucnost umělce. Jeho cesta životem se již od počátku stává odyseou, na které je talent nesnesitelnou zátěží a překážkou, jejíž překonávání znamenalo nakonec i samotnou ztrátu zdraví.
Mimo náročnou práci v ateliéru pracuje na šachtě jako havíř. Pro svůjvrchnosti nevyhovující občanský i výtvarný názor je vězněn a mnohokrát násilně hospitalizován v psychiatrických ústavech. Navzdory k tak ztíženým podmínkám na soustředěnou práci narůstá v sedmdesátých létech dílo, vzbuzující zájem široké veřejnosti.
Zde je i počátek přátelství s malíři Janem Zrzavým, a Ladislavem Placatkou. V Ostravské anabázi je malíř v blízkém kontaktu s básníkem a teoretikem umění Petrem Holým, což dává na vernisážích podnět k protirežimním uměleckým produkcím za podpory herců Miloslava Holuba a Lenky Kucharské. Malíř se setkává s Bohumilem Slánským a Jindřichem Chalupeckým, se kterým až do jeho smrti udržuje korespondenci z Rožmberku nad Vltavou, kam byl režimem odsunut k zapomenutí. I přes značné riziko je ateliér na faře v Rožmberku navštěvován osobnostmi tehdejší České kultury. (J. Kemr, J. Kačer, J. Vyleťal, J. Šalamoun, J. Salamanczuk, P. Poš, E. Zaoralová atd.) Zde paradoxně roste i zájem ciziny o toto odvrhnuté dílo a začíná se zřejmě pomalu formovat i pozdější úspěch zahraničních výstav let devadesátých.
Wagnerova experimentální tvorba je v současnosti známa po celém světě a jeho obrazy jsou součástí mnoha sbírek státních i soukromých.
Mimořádné technické znalosti výtvarných technik a schopnost zasáhnout cíl řešeného výtvarného problému, vzbuzují úctu všude, kam toto rozsáhlé dílo stačilo po 40-ti létech zapírání proniknout. Malíř získává významná ocenění doma i v zahraničí a je čestným členem několika prestižních institucí. V roce 2009 je na čtyři roky jmenován konzulem International classe homme d´art Faubourien.
V současné době malíř žije a pracuje převážně v ústraní Jihočeské vesničky Hajany. Příležitostně tvoří v Sitges u Barcelony a v Paříži.
J.P. praha 2008
Narozen 27. června 1945. Pochází z Jaroměřského rodu malířů, kameníků a sochařů. Odpor rodiny k „dialektickomaterialistickému“ názoru na bytí, předurčuje směr kterým se všichni její členové včetně dětí ubírají na cestě komunistickou realitou.
Zákaz jakéhokoliv vysokoškolského studia v počátku let šedesátých neodvratně deformuje budoucnost umělce. Jeho cesta životem se již od počátku stává odyseou, na které je talent nesnesitelnou zátěží a překážkou, jejíž překonávání znamenalo nakonec i samotnou ztrátu zdraví.
Mimo náročnou práci v ateliéru pracuje na šachtě jako havíř. Pro svůjvrchnosti nevyhovující občanský i výtvarný názor je vězněn a mnohokrát násilně hospitalizován v psychiatrických ústavech. Navzdory k tak ztíženým podmínkám na soustředěnou práci narůstá v sedmdesátých létech dílo, vzbuzující zájem široké veřejnosti.
Zde je i počátek přátelství s malíři Janem Zrzavým, a Ladislavem Placatkou. V Ostravské anabázi je malíř v blízkém kontaktu s básníkem a teoretikem umění Petrem Holým, což dává na vernisážích podnět k protirežimním uměleckým produkcím za podpory herců Miloslava Holuba a Lenky Kucharské. Malíř se setkává s Bohumilem Slánským a Jindřichem Chalupeckým, se kterým až do jeho smrti udržuje korespondenci z Rožmberku nad Vltavou, kam byl režimem odsunut k zapomenutí. I přes značné riziko je ateliér na faře v Rožmberku navštěvován osobnostmi tehdejší České kultury. (J. Kemr, J. Kačer, J. Vyleťal, J. Šalamoun, J. Salamanczuk, P. Poš, E. Zaoralová atd.) Zde paradoxně roste i zájem ciziny o toto odvrhnuté dílo a začíná se zřejmě pomalu formovat i pozdější úspěch zahraničních výstav let devadesátých.
Wagnerova experimentální tvorba je v současnosti známa po celém světě a jeho obrazy jsou součástí mnoha sbírek státních i soukromých.
Mimořádné technické znalosti výtvarných technik a schopnost zasáhnout cíl řešeného výtvarného problému, vzbuzují úctu všude, kam toto rozsáhlé dílo stačilo po 40-ti létech zapírání proniknout. Malíř získává významná ocenění doma i v zahraničí a je čestným členem několika prestižních institucí. V roce 2009 je na čtyři roky jmenován konzulem International classe homme d´art Faubourien.
V současné době malíř žije a pracuje převážně v ústraní Jihočeské vesničky Hajany. Příležitostně tvoří v Sitges u Barcelony a v Paříži.
J.P. praha 2008
